Esejci byli hluboce věřící lidé, za své poslání považovali chránit a udržovat naživu vědomosti, které spolu se světlem měli přinést světu. Disponovali psychickými schopnostmi a byli proslulí svými vědomostmi mystérií. Věděli o příchodu Mesiáše, připravovali se na něj. Mistři všech odvětví esejské společnosti v Kumránu zasvěcovali Ježíše a Jana Křtitele během jejich pobytu u nich. Mnohé zvyky a praktiky, o kterých se domníváme, že je zavedlo až křesťanství, ve skutečnosti byly součástí každodenního života esejců ještě před narozením Ježíše a Jana Křtitele.

Školský systém se v dnešní době zaměřuje výhradně na výuku faktickou, naprosto ignoruje téma duše a ducha. Žijeme v době, kdy převládá intelekt a věda, duševní problémy lidí se řeší chemickými preparáty farmaceutického průmyslu, nikoliv vzděláváním duchovních nauk a cestou hlubšího sebepoznání. Hektický styl života je omezen na základních pět smyslů a ostatní schopnosti člověka popíráme. Téma existence duše a energetického světa otvíráme tak většinou až v době, kdy pod tlakem čelíme tak zásadním problémům, že si klademe otázku, co je skutečnou příčinou našich těžkostí, pocitu nenaplněného života a naší niterné nespokojenosti.